Otevírací doba
Provoz za pěkného počasí a slušné viditelnosti je denně od 1.4. do 31.10. v časech 8:00- 18:00hod. a od 1.11. do 31.3. v časech 8.00- 16.00hod.
vstupné
dospělý: 150 Kč | dítě 4-15 let včetně: 80 Kč | dítě do 4 let: zdarma
HISTORIE
Vysílač Praděd
Jeseníkům vévodí hora Praděd, tyčí se do výše 1492 metrů. Na jejím vrcholu už na začátku 19. století stávala chýše, která sloužila jako útulek při nepříznivém počasí. Později zde turisti postavili jednoduchou budovu. Její kapacita však brzy přestala stačit stoupajícímu počtu návštěvníků. Proto se na Pradědu postavila rozhledna a chata.
První zmínka o rozhledně, tehdy zvané Strážní věž, se objevuje v žádosti Moravsko-slezského sudetského horského turistického spolku v Jeseníku ze dne 5. června 1903, o svolání stavební komise a vydání stavebního povolení na stavbu rozhledny. Stavební komise se sešla už 17. června 1903 na horské planině Pradědu za účasti 17 lidí z různých panství, úřadů a spolků. Nikdo nemá námitek k postavení věže nad triangulačním bodem, ale stanovují se podmínky, a to: pohyb turistů bude jen po vyznačených stezkách, které budou uzavřeny v době honů; nad restaurací bude ustanoven policejní dozor; trigonometrický bod Praděd se zajistí čtyřmi pomocnými body označenými kůly ve vzdálenosti 50–60 m. Byl předložen a schválen i architektonický návrh budovy rozhledny; zpracoval jej vídeňský stavební rada von Neumann. Okresní hejtmanství dalo 26. 6. 1903 souhlas ke stavbě, která byla ukončena 10. května 1912.
Hlavním stavitelem byl František Greger z Jeseníku. K dispozici měl 45 lidí a 14 koní. Základní materiál – kámen – byl lámán z nedalekých Tabulových kamenů. Kolaudace vybudované rozhledny se konala 4. července 1912 za přítomnosti zástupců úřadů, zájmových skupin a panství.
Stavba dostala název dle vládnoucího panovnického rodu „Habsburk“, parcelní číslo 281 a číslo popisné 207, a prohlásila se za přípustnou užívání veřejností. Rozhledna představovala statnou stavbu z kamenných kvádrů, připomínala středověkou strážní věž. Tato podobnost byla zvýrazněna cimbuřím, pilony a hlubokými okny v mocných zdech. Věž byla vysoká 32,5 m na půdorysu 14,5×15 m, ochoz na vrcholu měl půdorys 7,8 m. Podle topografického osvědčení měla 23 místností umístěných do 7 podlaží. V přízemí byla restaurace, nad ní obytné pokoje a na vrcholu věže byla vyhlídková plošina. K výčepu nápojů sloužila srubová chata u rozhledny. Rozhledna však nebyla nikdy obydlena a krátce po jejím zpřístupnění bylo konstatováno, že zánik této vkusné chaty je jen otázkou času kvůli kombinaci nešťastné volby materiálu a zdejších klimatických podmínek. Provoz byl zastaven během první světové války a v roce 1929 došlo na záchranné práce. V roce 1934 byl na věž upevněn dřevěný reliéf, který znázorňoval vládce hor – Praděda.
U rozhledny byla postavena Poštovní chata (1930, 1934), chata Barborka (1948) a pomník Skladateli písní a sborů dr. Eduardu Schönovi (1935). Po roce 1945 byla rozhledna v provozu, ale už v roce 1957 musela být kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Den před příjezdem dělníků, kteří ji měli opravovat, se zřítila. Stalo se tak 2. května 1959. Dominantou Pradědu se stala meteorologická stanice (1950). Turistům sloužila provizorní dřevěná útulna, Kurzovní chata (1948–1955) a Ovčárna (1953).
Praděd znovu ožil s rozvojem techniky. Už 7. 6. 1965 požádala Správa telekomunikací v Praze město Bruntál o vydání územního rozhodnutí na výstavbu televizní věže, které obdržela 24. června téhož roku. Projekt této víceúčelové stavby vyhotovil Státní ústav pro projektování spojových staveb a zařízení Strojprojekt v Brně (generální projektant ing. arch. Jan Liška). Oficiální název stavby zněl: Televizní frekvenčně modulovaný a ultrakrátkovlnný vysílač Praděd. Na výstavbě se podílelo 94 organizací. Základy vysílače byly položeny v r. 1969; do provozu byl uveden v r. 1980. Pro náročné povětrnostní podmínky se mohlo stavět je 5–6 měsíců v roce.
Unikátní věž je vysoká 146,5 metrů, v 73 metrech je připevněno jedno rozhledové místo. Od paty věže se rozbíhají tři křídla budov (energetika, spoje, turistický provoz), která se spájejí, a věž se smělým rozmachem zdvihá kolmo nahoru. Díky vhodnému propojení architektonicko-urbanistického, technického, provozního a dispozičního řešení s okolní přírodou se stala neoddělitelnou součástí Pradědu a Jeseníků.
Rozhledna rostla 9 let
První zmínka o rozhledně, tehdy zvané Strážní věž, se objevuje v žádosti Moravsko-slezského sudetského horského turistického spolku v Jeseníku ze dne 5. června 1903, o svolání stavební komise a vydání stavebního povolení na stavbu rozhledny. Stavební komise se sešla už 17. června 1903 na horské planině Pradědu za účasti 17 lidí z různých panství, úřadů a spolků. Nikdo nemá námitek k postavení věže nad triangulačním bodem, ale stanovují se podmínky, a to: pohyb turistů bude jen po vyznačených stezkách, které budou uzavřeny v době honů; nad restaurací bude ustanoven policejní dozor; trigonometrický bod Praděd se zajistí čtyřmi pomocnými body označenými kůly ve vzdálenosti 50–60 m. Byl předložen a schválen i architektonický návrh budovy rozhledny; zpracoval jej vídeňský stavební rada von Neumann. Okresní hejtmanství dalo 26. 6. 1903 souhlas ke stavbě, která byla ukončena 10. května 1912.
Hlavním stavitelem byl František Greger z Jeseníku. K dispozici měl 45 lidí a 14 koní. Základní materiál – kámen – byl lámán z nedalekých Tabulových kamenů. Kolaudace vybudované rozhledny se konala 4. července 1912 za přítomnosti zástupců úřadů, zájmových skupin a panství.
Stavba z kamene měla 23 pokojů
Stavba dostala název dle vládnoucího panovnického rodu „Habsburk“, parcelní číslo 281 a číslo popisné 207, a prohlásila se za přípustnou užívání veřejností. Rozhledna představovala statnou stavbu z kamenných kvádrů, připomínala středověkou strážní věž. Tato podobnost byla zvýrazněna cimbuřím, pilony a hlubokými okny v mocných zdech. Věž byla vysoká 32,5 m na půdorysu 14,5×15 m, ochoz na vrcholu měl půdorys 7,8 m. Podle topografického osvědčení měla 23 místností umístěných do 7 podlaží. V přízemí byla restaurace, nad ní obytné pokoje a na vrcholu věže byla vyhlídková plošina. K výčepu nápojů sloužila srubová chata u rozhledny. Rozhledna však nebyla nikdy obydlena a krátce po jejím zpřístupnění bylo konstatováno, že zánik této vkusné chaty je jen otázkou času kvůli kombinaci nešťastné volby materiálu a zdejších klimatických podmínek. Provoz byl zastaven během první světové války a v roce 1929 došlo na záchranné práce. V roce 1934 byl na věž upevněn dřevěný reliéf, který znázorňoval vládce hor – Praděda.
Zřícení rozhledny
U rozhledny byla postavena Poštovní chata (1930, 1934), chata Barborka (1948) a pomník Skladateli písní a sborů dr. Eduardu Schönovi (1935). Po roce 1945 byla rozhledna v provozu, ale už v roce 1957 musela být kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Den před příjezdem dělníků, kteří ji měli opravovat, se zřítila. Stalo se tak 2. května 1959. Dominantou Pradědu se stala meteorologická stanice (1950). Turistům sloužila provizorní dřevěná útulna, Kurzovní chata (1948–1955) a Ovčárna (1953).
Televizní věž měří 162 metrů
Praděd znovu ožil s rozvojem techniky. Už 7. 6. 1965 požádala Správa telekomunikací v Praze město Bruntál o vydání územního rozhodnutí na výstavbu televizní věže, které obdržela 24. června téhož roku. Projekt této víceúčelové stavby vyhotovil Státní ústav pro projektování spojových staveb a zařízení Strojprojekt v Brně (generální projektant ing. arch. Jan Liška). Oficiální název stavby zněl: Televizní frekvenčně modulovaný a ultrakrátkovlnný vysílač Praděd. Na výstavbě se podílelo 94 organizací. Základy vysílače byly položeny v r. 1969; do provozu byl uveden v r. 1980. Pro náročné povětrnostní podmínky se mohlo stavět je 5–6 měsíců v roce.
Unikátní věž je vysoká 146,5 metrů, v 73 metrech je připevněno jedno rozhledové místo. Od paty věže se rozbíhají tři křídla budov (energetika, spoje, turistický provoz), která se spájejí, a věž se smělým rozmachem zdvihá kolmo nahoru. Díky vhodnému propojení architektonicko-urbanistického, technického, provozního a dispozičního řešení s okolní přírodou se stala neoddělitelnou součástí Pradědu a Jeseníků.
Fotogalerie
VŠE
rozhledna
